Výjezdový letní tábor Nesměř 2020

Přinášíme Vám denní přehled z letního tábora v Nesměři. Zprávy budou poskytovány takřka pravidelně!

Sobota 18. 7. 2020

Dobrý den rodiče, prarodiče, táborníci!

Letní tábor Nesměř 2020 se stal skutečností! Po nejistotách a dlouhých rozhodováních, jestli tábor otevřít nebo ne, si můžeme všichni oddechnout. Hlavně ti z rodičů, kteří měli svoje děti na starost po celo dobu pandemické situace.

Letošní rok byl okořeněný časovým odkladem, kdy jsme museli na tábor přijet až po 17. hodině. Druhým „zpestřením“ byl déšť, který bude asi naším velkým kamarádem. Stěžovali jsme si na sucho, tak tady máme zase na oplátku pořádný pršák. Děkuji Vám za perfektní příchody, nachystané a správně vyplněné dokumenty, pomoc při nakládce a za předstírání pláče a velkého smutku od přítomných rodičů!

První cesta byla nezvykle hned na akci do Šiklova mlýna u Zvole nad Pernštýnem. V 11 hodin jsme dorazili na místo, o půl hodinky už seděli za plnými stoly a cpali se zeleninovou polévkou, kuřecím řízkem s kaší a salátem se džbány pití. Po náležitém odpočinku jsme vyšli na průzkum, táborníci si obhlédli westernové městečko a zakoupili drobnosti. Předpokládáme, že to budou dárky pro rodiče! V 14.30 hod. začalo zajímavé vystoupení vrhačů nožů, sekyr, ukázali se mistři pistolí, pušek, lan, las, bičů apod. Vrcholem akce byli působivé akce akrobatů na koních. Po ukončení akce nás autobus zavezl do tábora.

V táboře hned po vystoupení (jak jinak) začal pořádný déšť. Ještěže jsme již předem vyfasovali klíče od klubovny, kam jsme začali bleskově děti přesouvat. Nejstarší kluci a holky menším dětem pomohli, takže jsme to naštěstí zvládli bez problému. Stěhování n chatky za deště bylo také velmi výživné, táborníci byli ale obdivuhodně stateční a obětaví. Následovalo rozdání ložního prádla, na které se část dětí tvářila poněkud překvapeně, zvláště když zjistily, že jim to maminky nepřijedou povléct!    

K večeři byl perfektní guláš s kolínky a hajdy dále vybalovat a zabydlovat se! Proběhlo ještě menší stěhování mezi oddíly a konečně jsme večer přivítali celý tábor v naší klubovně. Všichni byli proškoleni z bezpečnosti, se všemi táborovými řády, předpisy, s denním rozvrhem, Službou dne, hlídkami. Nově samozřejmě z bezpečnostními opatřeními ohledně Covid-19. Děti byly ráno všechny pořádně prohlídnuty, večer na táboře znovu. Každé ráno jim budeme navíc měřit bezkontaktně teplotu. Jsou to opatření, která jsou nezbytná, ale táborníci to všechno vzali naprosto bez jediného problému. Posledním bodem večera bylo koupání celého tábora.

Miloš Adamů

Neděle 19. 7. 2020

Neděle dopoledne a zatím neprší! Je to nezvyklý jev, snad to ještě chvíli vydrží. Ráno nás tábor překvapil svoji čilou aktivitou již po šesté hodině ranní. Na to že je budíček až v 7.30 hod, je to překvapení! Asi takhle vstávají doma běžně a rodičům nosí snídani do postýlek :-) Zvláště, když večer nebo spíše v noci nemohli usnout s tím, že doma nechodí v žádném případě spát před půlnocí. Na táboře je večerka mezi 21.30 až 22.00 hod.  

Dopolední aktivity spočívali v rozdělení tábora do čtyřech soutěžních oddílů. Vedoucí jim v rámci svého divadelního vystoupení skupiny „Břídilové“ představili plán celého tábora. Ztratila se nám, lépe řečeno byla zcizena hodinová ručička a ulétla do vesmíru. Bud putovat po planetách a náš tábor se bude snažit Alfáckým Dalekoletem nalézt jednotlivé indicie. Ty povedou děti k nalezení a rozluštění šifry, která je navede na místo uschované hodinové ručičky. Vedoucí jsou ale velmi neschopní. Nechají si ukrást ručičku a naprosto nemožní s pomocí táboru. To je ale skupinka …

Po rozřazení po oddílech si tábor prošel zkušebními aktivitami pro zjištění kvality oddílů. Byl to hod na cíl, závod o skoku se švihadly, střelba se vzduchovkami a logické kvízy, které dali většina dost zabrat!

Odpoledne jsme pokračovali ve zkušebních testech našich nových oddílů. Dočasnými veliteli se stala Aneta Šverclová se zástupcem Luckou Vlkovou (Gučkou), David Rybář se zástupcem Tomášem Holubem (Mazlíkem), Terezka Milatová se zástupcem Karolínkou Nouzákovou a Tonda Tomín řečený Vlajka s Katkou Spálavskou, řečenou Kačabajkou. Táborníci soutěžili ve čtyřech disciplínách. Stavěli papírové modely, kreslili neviditelné obrázky, hráli si na Popelku, stavěli z karet co nejvyšší obydlí a házeli špejlí na čáru. Soutěže nám ukázali schopnosti jejich velitelů a zástupců, sílu týmů, možnost spolupráce a komunikace. V noci budeme ještě dolaďovat, bude to hodně zajímavé.

Po večeři se tábor rozdělil na dvě části. První šla k táboráku, druhá na diskotéku. Nejmladší oddíl dívek se dokonale vymódil! Šaty, taneční boty, učesané a nalíčené jako na svatbu! Eliška, Mariana, Majda, Darja, Emička, Nelinka, Katka a Karolína jsou divoženky. Dokonce čtyři z nich se za mnou zastavili a prosili mě, abych jim na táboře našel kluka … Inu práce Hlavase je někdy různorodá!   

Miloš Adamů

Pondělí 20. 7. 2020

Dnešní den byl moc pěkný. Počasí se sice točilo, chvíli pršelo, chvíli byla zima, že by nastydnul i lední medvěd a nakonec byl takový pařák, že i největší zmrzlíci sundali bundy.

Dopoledne jsme měli nástup a poprvé v maskách! Byli obdivuhodné. Tolik vesmírných příšer a oblud, Dark Vaderů, mimozemšťanů, sluncí, komet se na 50 metrech vyskytuje jednou za sto let! Proběhla promenáda a vybrali jsme deset nejzdařilejších masek. Vedoucí se tak nenechali zahanbit, jsou hraví a soutěživí! Doutnák měl mimořádně originální masku, jeho výroba a svařování komponent mu zabralo hodně času. Musíte uznat, že dát dohromady papírové krabice, snad dvacet jídelních masek, tlačítko Troll a stát se robotem, chce velkou dávku odvahy.

Před obědem jsme ještě stihly první galaktickou soutěž „Olympia“, kde bylo úkolem poměřit soutěžní oddíly štafetovým závodem, volejbalem (kde excelovala svými drsnými údery Olga Sládková) a fotbalovými zápasy. Ve fotbale si zaslouží velkou pochvalu Vojta Schestag, Vlajka, Mates Herger a děvčata Emička Hergerová a Nelinka Kačmariková. Aneta a Eliška Sverclovy se vrhali zuřivě na balón jako pes na milovanou kostičku. Terezka Milatová se statečně probíjela míčem i tou nejhustší melou!

Odpoledne jsme dokončili planetu „Olympii“ a vrhli se na planetu „Přežití“. Stejně jako dopoledne byli soutěžní oddíly rozdělené na dvě skupiny. Tentokrát ne na starší a mladší, ale kapitáni měli za úkol rozdělit svoje týmy na dvě stejné skupiny. Úkolem byl běh lesem, po lesních cestách a plnit soutěžní disciplíny proti vedoucím. Měřil se čas a šikovnost na stanovištích. Kapitáni týmů a zástupci byli velmi šikovní, svoje ovečky dokázali moc pěkně motivovat, docela nás překvapili. Letošní tábor se starší mladším věnují pečlivě a citlivě, je naprosto jedno, jestli je to holka a kluk. Starší dívky se věnují mladším klukům s překvapující jemností, chválí je a děkují za snahu při soutěžích. Ze všech týmů mě zaujala skupina Anety Šverclové, Lucky Vlkové, bojovnice Emičky Hergerové, Honzy Hrbáčka a dalších, kteří bojovali jako divoké šelmy a doběhli první.

Večer jsme rozdali první dopisy, vyvěsili táborovou vlajku a oddíly se věnovali tentokrát aktivitám se svými vedoucími. Zítra nás čeká náročnější den. Návštěva farmy s ochutnávkami kravských a kozích sýrů má své kouzlo, které si nemůžeme přece nechat ujít!         

Dobrou noc rodičové, už se kymácím za stolem a usínám průběžně za každým odstavcem.

Miloš Adamů

Úterý 21. 7. 2020

Ráno opět silně pršelo. Už je to tak běžné, že nad snad už nepřemýšlíme. Ranní rozcvičku jsme zrušili, což ale táborníci nesli nelibě. Velmi rádi po ránu cvičí, tedy pokud se čistě náhodou nekymácejí ze stranu n stranu, vzájemně nepodepírají a usínají za chůze. Ranní pohledy Kačenky Hrbáčkové a jejího bráchy, bratrů Němcových, Petra Švestky, Lukáše Rohlíka, Norberta Zadáka, Ondry Tušila, Tomáška Vrbaty, Filipa Milaty a jeho sestry, Bětky Anderlové, Darja Vlčová a řada dalších.

Dnes jsme šli výletem do Velkého Meziříčí. Tam pěšky a zpátky autobusem. Autem jsem popojel se sourozenci Vrbatovými, přeci jenom jsou maličcí. V autě se ale rozjeli, pusu nezavřeli a hlavně Kája se rozjela! Hlavně díky jsem se neplánovaně a komplexně dozvěděl prakticky všechno o životě v rodině Vrbatů :-)

Velké Meziříčí nás přivítalo vlídným a teplým počasím, bez deště! Procházkou táborníci vystoupali na překrásnou rozhlednu Báru, kterou si mohli dobrovolníci celou projít. Některým ale postačil pohled vzhůru, aby se hned posadili. Vyhlídka byla báječná, děti hned hlásily, kde se nachází Kaufland, Pepco, Deichmann a další nákupní střediska. Kupodivu překrásný zámek a barokní věž nenašli … Cesta dále pokračovala do centra města na nákup drobností, abychom skončili v nákupních střediscích. Radost táborníků byla mimořádná, nefalšovaná a bezbřehá. Úsměv Tomáše Holuba nad plným nákupním košem byl okouzlující! Aneta Šverclová, Kačka Spálavská a Lucka Vlková vyšly obtížené plnými taškami a smály s výrazem svatých Maří Magdalén. Adélka Tušilová se také nenechala zahanbit a s celým balíkem vod křepčila mezi námi jako lovec mamutů nad svoji kořistí!   

K večeři byly ovocné knedlíky, po nich odpočinek a den jsme zakončili planetou „Filmu“. Rozdělené soutěžní oddíly na mladší a starší měly za úkol hádat ukázky z filmů a docela jim to šlo. Sice přejmenovali film Sněženky a machři na Krakonoš a lyžníci, ale jinak perfektní! A večerka? Báječná, všichni šli spát, chovali se vzorně, nikdo už neplakal po mamince a nikdo nechtěl posunout večerku na druhou hodinu ranní :-)  

Miloš Adamů

Středa 22. 7. 2020

Dnešní den byl snad nejhezčí ze všech od doby příjezdu. Bez deště, teplíčko, pohodička, sluníčko. Tedy jak pro koho … Včera jsem si spálil krk a ruce na rozhledně. Neustále napomínám děti, běhám za nimi jako vlčák za kostí a nakonec jsem pěkný blbec … Jo, jo, dnes probíhala léčka panthenolem a domácí mastičkou. Ještě, že ji dcera přibalila do kufru ...

Dopolední aktivita spočívala v putování na planetu „Navigace“. Oddíly měly za úkol vytvářet písmena a číslice dle dané předlohy. Souboj to byl velmi tvrdý, kapitán žlutých Vlajka mále přišel o hlasivky, Terezka Milatová nekompromisně ladila svoje ovečky, David Rybář jako další šéf byl zase rozvážný vůdce a Anetka Šverclová byla velmi pohyblivá, mohla by zápasit s Boltem o nejrychlejší přesun z jednoho místa na druhé!

Odpoledne nastal přesun do lesa, tedy vlastně na planetu „Magie“. Mágové byli tajuplní a jejich identifikace složitá, zvláště když je musíte nalézt a předvést členům VAR (Vesmírná Alfa Rada). Po svačině pokračovala planeta „Žravosti“. Oddíly si vybraly vždy po čtyřech dětech sprint a loupání brambor, pití vody z kelímku bez použití rukou, pojídání vesmírné kaše a pojídání půlky suchého chleba! Byla to neuvěřitelná legrace, táborníci bojovali jako o život. Škrábání brambor byl mimořádně těžký úkol! David Rybář přemýšlel, jak se ze škrabkou pracuje, Majda Sládková zase škrabala obráceným směrem proti sobě, Linda Rohlíková nás zase přesvědčovala, že doma mají rovnější brambory. Tým modrých zvítězil, po penalizaci skončil druhý, červení a zelení byli třetí a žlutí poslední, čtvrtí. Po šesti soutěžích jsou modří a zelení shodně na prvním a druhém místě s 18 body, žlutí jsou po prvotních výhrách třetí s 13 body a červení po ospalém začátku čtvrtí s 12 body.

Jinak nás tady začínají zase obtěžovat muchničky, komáři a hovada. Štípou nepříjemně, připadá nám, že jsou proti repelentům snad úplně odolní. Občas narazíme v chatce na malé pavoučky, kteří s hrůzou prchají před řevem našich tábornic! Máme na táboře také první lásky a mrkání očičkama. Pořád ale vede nejmladší dívčí oddíl! Emička, Nelinka, Kačenka a nově také naše nejmladší tábornice Kája běhají za klukama jako divoženky za svými oběťmi :-)

Večer byla diskotéka, na kterou se těšila většina táborníků. Dopadla výborně, tábor křepčení baví! Snad prvním rokem byli někteří kluci vymóděni jako z časopisů poslední módy pro pány. Tomáš Holub a Kryštof Němec toho byli jasnými důkazem. Taky na ně tanečnice usilovně házela očičkama :-)

Miloš Adamů 

Čtvrtek 23. 7. 2020

Co říci k dnešnímu dni … Ráno jsme byli u lékaře s jednou tábornicí. Byla poštípaná a nárt začal natékat. Naštěstí to ještě nebyl zánět, stačil jód a višňák, spolu se zavázáním nohy. Jako bolestné dostala hranolky, neprotestovala! I dnes bylo teplé počasí, štípající hmyz byl ale ještě otravný, stát chvíli na jednom místě je docela boj.

Dopoledne proběhla akce na planetě „Výměnného obchodu“, kde děti obchodovaly s dospělými. Zjistili jsme, že jsme dospěláci již bohužel za zenitem, byli jsme horší … Nejnižší cenu vyhádal tým červených, který byl druhý v běhu a celkově poprvé na táboře obsadil první místo! Modří a žlutí obsadili shodně druhé a třetí místo. Zeleným se nedařilo a skončili poslední.

Odpoledne proběhl výlet na planetu „Poznání“. Úkolem bylo se za hodinu naučit nazpaměť 48 astrologických pojmů a potom v běhací soutěži po cestách a v lese objevit 14 cedulek a ty zapsat do tabulky. Běhání bylo vcelku bezproblémové, rozhodující se ale ukázala schopnost pamatovat si naučené pojmy a hlavně vůbec nalézt všechny cedulky! Bohužel strategické myšlení je části táborníkům zapovězené a selhala i většina velitelů a zástupců týmů. Žlutí skončili poslední, zelení a červení se dělili o body a modří vyhráli. Pochvalu má ale Adélka Tušilová, která se již od začátku tábora stará o malou Káju, při náročnějších soutěžích ji nosí dokonce na zádech! Pochvalu zaslouží také brácha Adélky Ondra za bezvadné a pohodové chování. Příjemně překvapil Petr Švestka za perfektní logické uvažování a vedení člena týmu. Na celkové body je to následovně – na poslední místa se propadnul tým žlutých s 18 body, 19 bodů mají červení, kteří se poprvé propracovali na třetí místo! Kapitán Terezka je velmi šikovná a hlavně pohodové, tým ji má rád. Dneska si u mě zajišťovala za dva roky táborovou pozici praktikantky! 21 bodů mají zelení a modří se s 25 osamostatnili na místě prvním! Aneta a Lucka jsou ráznější ženy, ale současně s citlivým přístupem ke svým ovečkám.

Večer proběhl „Trojvečer“. V nabídce byl fotbal, kde hrála dokonce tři děvčata a dobře! Majda Sládková, Mája Jará a Emma Hergerová. Zvláště Emička je neskutečná dračice! Celý tábor se snaží, do všeho se vrhá po hlavě a ve fotbale to je přímo uragán! Větší kluky obehrávala, skákala po míči, když byla omylem nakopnutá, tak jenom řekla za běhu „Au“ a zase běžela dál!

Složení soutěžních týmů je následující:

Zelení – David Rybář, Adélka Tušilová, Jan Benda st., Linda Rohlíková, Anička Dvořáková, Mates Herger, Tomáš Holub, Regina Malá, Ella Fejfarová, Milan Havránek, Ríša Němec, Tomáš Vrbata, Kačka Hrbáčková, Pavel Benda, Ondra Šmíd a Katka Vrbatová.
Modří – Aneta Šverclová, Lucka Vlková, Eliška Kroupová, Lukáš Rohlík, Bětka Anderlová, Norbert Zadák, Klárka Kubánková, David Martinik, Mája Jará, Honza Hrbáček, Kuba Hořák, David Jakeš, Emma Hergerová, Adam Martinik a Tomáš Mišák.
Červení – Terezka Milatová, Karolína Nouzáková, Olga Sládková, Teodor Šmok, Aneta Spejchalová, Gita Fajfrová, Vojta Schestag, Marek Molavec, Max Bílek, Eliška Kudrnová, David Chaloupka, Kuba Kalina, Nela Kačmariková, Filip Milata, Filip Kačmarik a Dominik Pešek.
Žlutí – Tonda Tomín, Kačka Spálavská, Petr Švestka, Klára Hrbáčová, Eliška Šverclová, Jan Benda jr., Ondra Tušil, Krištof Němec, Verunka Tomínová, Majda Sládková, Darja Vlčková, Ondra Ječný, Sebastian Pešek, Filip Chaloupka, Jindra Kalina a Lukáš Kracík.

Přeji všem dobrou noc!
Miloš Adamů

Pátek 24. 7. 2020

Pátek byl dnem velkého cestování. S otevřenou náručí nás přivítala Jihlava se zoologickou zahradou a rozsáhlým podzemím. Vodní svět jsme po konzultaci s KHS pro jistotu zrušili, ale ostatní aktivity byly perfektní. Dětem jsem den předem trochu mlžil s tím, že jedeme do Brna na návštěvu křesťanského chrámu, kde nám bude přednášet polský kněz Zbygniew Kapuczinsky. Tábor na mě koukal jako na blázna nebo minimálně vyšinutého jednice, jejich výrazy byli vysloveně zoufalé.

Přijely pro nás dva autobusy od firmy pana Šimana, který je naprosto spolehlivý a perfektní. Cesta byla pohodová, kupodivu žádné zastávky. ZOO nás přivítala sice teplem, ale malým počtem účastníků, což bylo vynikající. Tři hodinky plně dostačovaly včetně občerstvení. Zvířata byla všechna k dispozici, krmení každou půl hodinu na různých částech zahrady nás potěšilo. Potom jsme se přesunuli 800 metrů do podzemí, kde s hodinovým rozestupem šli nejdříve dívky a potom kluci. V mezičasech jsme navštívili s dobrovolníky (takže pomalu celý tábor) „mekáč“, jas a radost v očích dětí byla naprosto upřímná :-) Podzemí bylo chladné, oproti pařáku venku jsme byli moc rádi. Sice nás obtěžovali roušky jak v ZOO v pavilonech a v podzemí, ale jinak byli děti rády a kupodivu si na pana pátera ani nevzpomněly!

Autobusy jsme opět jeli zpátky do tábora, kluci a holky každý ve svém dostavníku. Nalodění a vylodění vždy proběhlo velmi rychle. Potěšili nás řidiči, když chválili děti jako až nenormálně klidné a tiché a sladce spící. Prostě příroda, čistý vzduch a hlavně neustálý pohyb a sport dělá své. V půlce tábora to ale začíná padat na nás vedoucí, občas mžouráme jako angorští králíci! Přesto se mezi vedoucími při večerním klábosení rozvinul sportovní duch a bitvy ve hře Ubungo mezi Doutnákem na straně jedné a Vojtou, Rocky a Spongebodem se pomalu stávají legendou! Postupně se přidávají i další. Zítra proběhne soudní pře mezi skupinou vedoucích! Jedna strana žaluje tu druhou, že o poledním klidu ji záměrně polévala vodou a dokonce k tomu navádí naše hodné děti! Jako předseda Nejvyššího soudu jsem každé straně povolil dva obhájce a táborníci budou jako porota rozhodovou o vině nebo nevině! Bude to ale souboj.

Večer jsme nenechali tábor oddychnout a vrhli jsme se na planetu „Hudby“. Soutěžní oddíly byly rozděleny opět na mladší a starší a tentokrát musely poslouchat a identifikovat ukázky z písní. Vedoucí jsme byli hodně překvapení, když celý tábor dobrou polovinu písní nahlas zpíval. Bylo to dojemné a zároveň překrásné. Letošní rok se sešla vynikající parta dětí, jme z nich nadšení. Až na to párování nejstarších, neustálé hlídání a posílání dívek po večerce zpátky do chatek (když míří pochopitelně za kluky) je to bezvadný. Někteří pánové se před divoženkami raději schovávají do chatek! Večerní soutěž vyhrál modrý tým a upevnil svoje vedení s 29 body. Červení opět zabrali pod kapitánem Terezkou a zástupcem Karolínou skončili druzí a v tabulce jsou se zelenými na druhém místě s 22 body. Žlutí po úvodních vítězstvích se trochu hledají a s 20 body okupují zatím místo čtvrté.    

Miloš Adamů

Sobota 25. 7. 2020

Máme tu víkend, krásné počasí a půlku tábora za sebou … Některé děti za mnou začínají chodit a nenápadně se ptají, jestli by nešel zařídit tábor na tři týdny. Prý, že myslí s láskou na své milující rodiče a chtějí jim dopřát další týden odpočinku. Závidím Vám milující ratolesti a jejich až dojemnou péči o blaho svých stvořitelů! Jste šťastní a doufám, že po návratu je obdarujete drobnými dárky, jako jsou např. nové mobilní telefony, „plejstejšny“, notebooky, novou sadou sportovního oblečení, kola, motorky a dalšími maličkostmi :-)

Bodování chatek je velmi zajímavé! Celkem šest chatek těsně před leteckým dnem. Překvapivě celý nejstarší oddíl kluků a dokonce chatka nejstarších holek! Uvidíme, bude to ještě značně napínavé.

Dopoledne probíhala akce na planetě „Chudoby a bídy“, kde je úkolem v lese postavit bytelné obydlí pro každý soutěžní oddíl. K dispozici byl pouze motouz, nůžky a lesní stavební materiál. Hodnotí se velikost a pohodlí stavby, kvalita, pohodlné umístění pro celý oddíl, ozdoby, přístup k obydlí a zakrytí chýše. Součástí měla být také vodní propustnost, ale počasí je velmi proměnlivé. Obydlí se poměrně povedla, ale oproti předchozích rokům byla horší jak stavbou, tak ozdobami. Vodní zkouška ale dopadla dobře. Zvítězili zelení, druzí byli modří, třetí žlutí a poslední červení, kterým se stavba moc nepovedla.

Odpoledne proběhla planeta „Smradu“. Na této planetě se nachází Hajlzdědek, což jsem kupodivu já a Hajzlbába, což je zase kupodivu Šmudla, dcera moje … Naším úkolem bylo vydávat a přijímat soutěžní lístky. Na jednou místě se lístek vydá, tábor musí proběhnout hlubokým lesem pro razítku a cestou – necestou ho zase odnést zpátky. Každý tým má svoji misku pro závěrečné součty. Po cestě čeká táborníky nástrahy v podobě průjmů – např. čvachtavý, smrdutý, bublavý, zelený, páchnoucí apod. Průjmy (vedoucí) děti chytají a každého koho dostanou, musí zase lístek odevzdat a celá cesta tak začíná znovu. Soutěž je náročná, ale jsme ji zvládli! Možná těžší pro vedoucí, kteří než se rozpohybují, tak se nám ostatní z dálky lehce pošklebují! Terén nebyl nejlepší, tráva byla vysoká, blátičko také, tábor se se s tím ale pral, jak nejlépe dovedl. Hajlzdědek měnil pozice jednu za druhou, až zapadnul s dokonale vyčištěnými botami do smrdutého bláta … Průjmy se snažily, jak nejlépe uměly, ale síly jim brzy došly …

Navečer a večer proběhla akce na planetě „Umění“. Je to hudební a taneční soutěž na téma skládání básní na dané téma, zpěv známé písničky a tanec. Tanec je zvláště pro kluky něco úplně nového, vypadali u něj spíše jako komáři zasažení repelentem. Básničky byly trochu slabší, červený tým byl nejlepší. Písnička se zase povedla modrým, takticky se shlukli k sobě. Tance byli perfektní, červení tančili country, žlutí se předvedli Gangnam Stylem, zelení zase tancovali aerobik ve stylu popu. Famózní akci předvedli modří. Tancovali popelářskou píseň „Já jsem taky popelář“. Využili místní popelnice, barevné vesty a neskutečnou kreativitu. Aneta a Lucka dokonale motivovaly svůj oddíl a všichi tak cvičili s opravdovým nadšením. Konec tance byl ukončený vyhozením papírových odpadků s použitím košťat. Žlutí získali celkově 26 bodů, 30 bodů zelení, 33 červení a modří nakonec 52 bodů.

Po 12 kolech je pořadí následující – modří 37 bodů, 32 bodů, červení 29 bodů a žlutí 25 bodů.

Dobrou noc!
Miloš Adamů

Neděle 26. 7. 2020

Končí nám víkend a musím Vám napsat, že táborníci jsou opravdu dobří. Sice jsou od soboty poněkud hlučnější, ale máme zase možnost vyzkoušet zvyšování fyzické kondice našich svěřenců formou kliků, dřepů a sportovních výkonů na úrovni olympijských her.

Ráno jsem si zvolal všechny kapitány a zástupce, kde jsme za stolem probírali úlohy vedoucích týmu, motivace ostatních, formální a neformální vedení, správné vlastnosti „šéfů“, jak komunikovat s ostatními apod. Docela mě překvapilo, jak to mají v hlavách uspořádané a jak dokonce znají sebe sama a kriticky přiznávají svoje nedostatky. Pořád se domnívám, že mají děti dostat od rodičů více důvěry, kterou oni nezklamou. Potom jsem ještě rychle domluvil třem starším dívkám za chování a hurá do akcí!  

Dnes proběhly další dvě planetární soutěže, které byly po předchozím velmi aktivním dni odpočinkovější. Dopoledne, ještě stále za hezkého počasí se uskutečnil přílet na planetu „Sociálních sítí“! Soutěžní oddíly tentokrát celé pohromadě dostali poměrně obtížný úkol vytvořit nový návrh na sociální síť, která by měla být odlišná a moc nekopírovat stávající Facebook, Twitter, Instagram apod. První návrh byla úvodní stránka, druhá strana měla již otevřít podnabídky a nakonec připravit před komisí obhajobu jejich návrhu. Bylo to opravdu těžké, soutěž se protáhla do odpoledne. Naprosto fantastický výsledek podal tým modrých, jejich návrhy a obhajovat byla excelentní. Tým červených byl druhý, návrhy byly také pěkné (stejně laděné do oddílových barev), ale body jim sebrala lehké kopírování Facebooku. Žlutí se tentokrát snažili ve velkém měřítku, ale kopie dnešních sítí byla příliš viditelná. Zeleným se tentokrát vůbec nedařilo, jejich výsledek byl tragický.

Odpoledne probíhala hra na planetě „Výměnného obchodu“. Rozdělené týmy starších a mladších dětí obchodovaly jak mezi sebou, tak s vedoucími a snažily se dle objednávek připravit zboží k expedici. Samotná akce byla pro mladší těžší, starší ji zvládly s bravurou. V mezičase se tábor dodíval na film se Šmouly, což se táboru líbilo. V soutěži skončili zelení a modří na prvním místě, druzí byli červení a třetí žlutí.

Při večeři nám zazlobili pánové, tak po jídle a odpočinku začal sportovní večer. Dívky si přinesly židle a lavice a vytvořili fandící zóny! Kluci běhali po oddílech, bylo to těžké, ale nevzdali se a bojovali! Krátké sprinty, člunkové běhy, slalomy a na konci vytrvalostní běh. Z nejstarších kluků excelovala Vlajka, David Rybář, Vojta Schestag a Mates Herger. U prostředních kluků vynikal Ondra Tušil, Marek Molavec a Lukáš Rohlík. Z nejmladších kluků Tomáš Mišák, famózní Jindra Kalina (po závodě miláček ženského publika) a David Jakeš.

Dnešní den byl zakončen diskotékou. Od začátku tábora se tábor při nich dobře baví, výborně tančí, zpívají, jsou okouzlující partou. Nejmenší chodí spát jako první, kdy hlasitě protestují se slovy „proč nejsem velký-velká“ a „já se toho stáří snad nikdy nedožiju …“. Starší jsou velmi aktivní, dostat je do pelechu je pro docenta Chocholouška.    

Miloš Adamů

Pondělí 27. 7. 2020

Co napsat k pondělí? Počasí nám naštěstí vyšlo vstříc, vůbec nepršelo. Noci a ráno jsou ale velmi chladná, všechny děti spí ve spacácích, oblékáme je co nejtepleji. Ponožky jsou naprostou nutností. Další rok budu na Vás apelovat, aby si táborníci sebou nebrali kotníčkové ponožky, ale opravdu pořádné – „Sparta-Slavia“. Nepamatujeme takhle proměnlivé počasí, kdy se během dne protočí krátký a vydatný déšť, potom neskutečné teplo (deštný prales), ráno a večer pořádná zima … Pastilky do krku, spreje do krku, Paraleny, šátky na krky apod. Ale jsme odolná skupina a navíc se dokážeme bavit. Po uložení dětí už ale vedoucí nemáme dostatek sil, včera při psaní jsem čtyřikrát usnul a popáté nevědomky smazal celý odstavec. Patnáct a více hodin denně je již znát, ale práce s dětmi je přes to všechny pro nás úžasná! Při každém přání svátků a narozenin si děti mezi sebou přejí, při soutěžích si pomáhají (někdy se také dokáží pořádně sprdnout!), ve volnějších chvílích jsou jedna parta. V pátek Vám je předáme a již teď se nám začíná po nich stýskat. Asi vymyslíme nějakou víkendovou podzimní nebo jarní akci pro táborníky.

Dopoledne proběhla soutěž na planetě „Mordu“. Úkolem hry bylo nalézat tváře loupežníků, zapamatovat si je a předvést v dané soutěžní skupině. Taktika byla důležitá, bez ní nešlo vyhrát. Vedoucí byli přísnou porotou, složení „lumpů“ muselo být naprosto dokonalé a bezchybné. Soutěž se tentokrát vůbec nezdařila týmu červených, kde navíc jedna tábornice neměla snahu příliš pomáhat svému týmu. Zítra se ale červení sejdou a kapitánka Terezka to s nimi psychologicky probere. Modrým se dnes také nedařilo, třetí místo bylo maximum. Zelení se pod Davidem probrali k druhému místu a žlutí konečně vyhráli! Tabulka se nám pomalu kompletuje, proběhne ještě jedna velká GS soutěž a potom pár menších. Po 15ti kolech jsou modří stále první se 47 body, zelení druzí se 40 body, červení klesli bodově na třetí místo s 36 zářezy a žlutí s 33 body uzavírají tabulku.

Odpoledne proběhl bleskově připravený a nečekaný plán výletu na Naučnou stezku do Borů, cca 11 kilometrů severně nad Velkým Meziříčím. Tábor se mě podařilo přesvědčit, že je to kozí farma a na místě se brutálně radovaly, že to bude příjemná několikakilometrová procházka s nádherným výkladem paní průvodkyně. Tábor nakonec svorně prohlásil, že hlavní vedoucí prostě lže a musí na něj dát pořádný pozor. Prošli jsme nádhernou krajinou, vyzkoušeli obří historickou pumpy, házeli do jezírka dřevěné špalky, viděli staré stavidlo a pohoupali se na lesní houpačce. Při návratu do vsi jsme podél nového fotbalového hřiště dorazili k dětskému hřišti pro třetí a šestý oddíl a na sportovní přírodní prvky pro starší. Po dokonalém vyblbnutí přijel autobus a při cestě domů se zastavil před Kauflandem, kterého se již po několik dnů po sobě celý tábor významně dožadoval! Obří nákupy zvláště malých kluků nás překvapovali, zvláště když za nákupní taškou se kluci úplně schovali. Máte je maminky dobře vychované, mít takové dobrovolné pomocníky při velkých rodinných nákupech je nebetyčný dar. Ranní budíček také lépe zvládají malí a prostřední kluci, šestá hodina ranní není žádný čas. Až Vás budou budit takhle brzo, budete určitě rádi, že za den zvládnete více práce!

Po večeři a nástupu začal dvojvečer. Jedna skupina hrála softbal a druhá sledovala film Ledové království, druhý díl. Mezi sportovci byli jako obyčejně i dívky, tentokrát se představila Olga Sládková, Bětka Anderlová a jako obyčejně Emička Hergerová. Emma miluje kluky, sedí s dalšími čtyřmi jako jediná dívka u stolu při jídle od začátku tábora, sportuje s nimi, klikuje, je neuvěřitelně akční. Po klucích samozřejmě také pokukuje, dnes svůj zájem (nebyla sama, Eliška Šverclová se ráda přidala) rozšířila také o nově přijetý tábor 13 – 16 letých parkuristů, kdy prohlásila, že jsou již konečně pro ni dostatečně staří. Obecně jsou dívky na táboře s kluky velmi činorodé, podnikavé a nápadité, ale hlídáme je nesmírně pečlivě a usilovně! Velmi přemýšlivé jsou Terezka Milatová a Eliška Kroupová, mám z nich velkou radost. Dívky jsou na táboře pečlivější, samostatnější a pochopitelně mimořádně vnímavé. Když jsem byl ráno na nástupu trochu posmutnělý (nevyšel mě jeden připravovaný výlet díky uzavření objektu), hned se kolem mě dámy nahrnuly a snažily se mě pomáhat, jak nejlépe dovedly. Na mladé generaci se mě líbí, jak se dokáže povzbudit, vyhecovat, vzájemně pomoci, obejmout, vyřešit problém. Kluci jsou roztomilí, pohodoví, určitě by jim ale prospělo od rodičů více samostatnosti, nechat je déle řešit jejich problémy, více jim věřit, nestát pořád za nimi a nedělat z nich miminka.  

Přeji všem klidný a úspěšný týden
Miloš Adamů

Úterý 28. 7. 2020

Dnešní program byl velmi příjemný. Po ranní snídani, která byla zpestřená výbornými párečky, které uvítala dobrá třetina tábora a dvě třetiny vedoucích, jsme začali připravovat další planetu. Tentokrát náš Dalekolet přistál na planetě „Vesmírného odpadu“. Soutěž byla sice koncipována tři kola, ale pro velkou náročnost kola prvního a nasazení Duhového týmu jsme museli soutěž před obědem ukončit. Prvním kolem byl běh s popelnicí, druhý běh s alkoholickými nápoji (ne doopravdy) a za třetí lovení nepořádku (kamenů) z hluboké bažiny. Popelnicemi se cestovatelé přesouvali na místa s výskytem nepořádku, alkoholické nápoje se zase přesouvají na likvidační místa a drahé kamínky s hlubokých bažin se používaly pro úhradu odvozu.

Běh s prázdnými umělohmotnými popelnicemi mezi překážkami se stal mimořádným bojem s neskutečnou snahou všech čtyř týmů. Táborníci utíkali jako o život, vysloveně řevem popoháněni svými skupinami, styly běhu a práce s popelnicemi byly velmi proměnlivé. Péťa Švestka běžel jako postřelený kamzík, Marek Molavec za sebou tahal popelnici jako psa na vodítku, Vlajka ignoroval překážky, Terezka Milatová běhala jako na vysokých podpatcích, Adélka Tušilová jako profesorka při výkladu latiny, Linda Rohlíková jako postřelená labuť na Chrudimce, Mates Herger coby popelář, kterého honí stádo včel, Tomáše Holuba popelnice přeprala, Reginka Malá se rvala jako o život, Milan Havránek zase jako námezdný žoldák v africké buši, bratři Němcové zase rozumně usoudili, že práce popeláře není jejich životní doménou. Aneta Šverclová byla zase schopná ve své zarputilosti popelnici rozebrat na molekuly a zase v cíli složit a vyhrát. Eliška Kroupová držela popelnici jako kočárek pro čtyřčata, Lukáš Rohlík zase jako kulomet pod palbou, Norbert Zadák zase jako profesor matematiky kružítko. Klárka Kubánková běžela a ve tváří měla výraz cyklisty, kterého chytá zdivočelá americká doga. Co dítě, to styl, byla to nádherná zábava. Překvapili bojovností Ondra Tušil, Jindra Kalina s bráchou, oba bratři Chaloupkovi, Kája Nouzáková, Filip Milata a jako lasička Kačabajka. Naprosto geniální výkon předvedla malá Nela Kačmariková! V obou kolech čapla velkou popelnici, nebyla za ní vůbec vidět a vyrazila s bravurou zkušeného popeláře s dvacetiletou praxí! Nikdo z nás nechápal její mimořádnou sílu a obratnost, s jakou se prokličkovala mezi kužely a byla schopna porazit prostřední kluky a všechny holky, kteří obouruč drženou popelnici tlačili před sebou s výrazem potřeby odběhnout si na vekou toaletu. Asi se zeptám maminky Nelinky na její domácí kutilské tajné recepty!

Soutěž dopadla nejlépe pro modré, kteří ve strhujícím finále, kdy popelnice obou týmů jeli vedle, porazili zelené. Červení v bitvě o třetí místo rozdrtili žlutý tým. Vlajka sice změnil účes na dámské pramínky, ale ani tohle nestačilo. Obecně si nechávají kluci na táboře o poledním klidu upravovat vlasy na „holku“ včetně používání očních stínů, dívčích make-up, gumiček do vlasů apod. Tabulku vedou modří s 51 body, 43 bodů mají zelení, 38 červení a 34 žlutí.

Odpoledne k nám přijela domluvená Univerzita Pardubice s chemickým a dopravním oddělení, kde se tábor vystřídal postupně na čtyřech krytých stanovištích. Teorie jízdy na kole a chování na silnici, vynikající stavebnice mostů všech druhů, lanovek, dopravních cest apod. Každé dítko si zkusilo postavit samo nebo ve dvojici zajímavou stavbu. Mě to inspirovalo pořídit dvě stavebnice na naše tábory a další dvě pro menší děti. Jsou ale pořádně drahé, tak uvidíme, jestli se nám to podaří obstarat. Jsou ale dokonalé, tábor tím dostane nový impulz. Další stanoviště byli domácí pokusy a poslední úžasné, chemická laboratoř s pokusy, změnou barev, výroby dýmu, malé neškodné výbuchy, pokusy s ohněm apod. Akce trvala v kuse čtyři hodiny! Po jejím ukončení jsme vzali v mimořádném horku tábor celý k Oslavě, kde se děti s velkou radostí rychle vykoupaly. Stoupají útoky bodajícího hmyzu byly dnes posíleni kousajícími muškami, kteří jsou snad na každém kroku.

Večer byl na přání dětí filmovým. Pustil se jim film, u kterého bylo takého ticho, že nás vedoucí napadlo založit Nesměřský filmový klub. Nyní už je celý tábor uložený, pohádky byly přečteny, někteří vedoucí při jejich čtení něžně probuzeni.

Mějte se hezky
Miloš Adamů

Středa 29. 7. 2020

Tábor nám pomalu končí, ale naše aktivity rostou! Ráno po snídani a rozdání balíčků pro nás přijeli opět dva autobusy a vyrazili směrem na Pelhřimov. V první autobuse seděli výhradně dámy a v druhém pánové. Rozdělení bylo takticky promyšleno, rozdělení kamarádských dvojic tichu v autobusech jenom prospělo!

V Pelhřimově jsme měli trojkombinaci návštěv. Pekelná díra, Strašidelný sklep a Věž rekordů. Tábor jsme rozdělili do tří skupin od nejmladších po nejstarší. Každá návštěva měla svoje kouzlo. Pekelná místnost s kotlem, čerty, trůnem Lucifera a tajuplnou chodbou evokovalo skutečné peklo. Šel jsem s nejstarší partou a nestačil se bavit. Kluky a holky jsem ještě rozdělil a pouštěl do sklepení postupně. Holky se sice bály, ale byly statečné. Jenom Terezka Milatová nevykazovala známky mimořádné odvahy. Kluci byli větší poseroutkové. Péťa Švestka, když jsem ho ve tmě obejmul, vyskočil jako králík z klobouku a Vlajka nahlas zapištěl fistulou. Tomáš Holub mě sice ve tmě viděl, ale přešlapoval dopředu a dozadu a nakonec šel pro Norberta Zadáka, zapnuli svítilnu na mobilu a zaklesnuti do sebe postupovali statečně dopředu.

Ve strašidelném sklepení byla slušná zima, zvuky skřetů polednic a dalších příšer. Holky se bály jedna druhé a zvláště ty poslední se hlasitě projevovaly. Tři dívky napadlo počkat v úkrytu na kluky. Jeden z nejstarších táborových kluků David Rybář poskočil jako dostihový kůň na Velké Pardubické a Honza Benda jr. jim málem spadnul do náruče.

Věž rekordů alias Muzeum kuriozit bylo ve čtyřech poschodích. Opravdu moc pěkné expozice ze všech možných oborů byly dobře zaranžovány, děti si je všechny procházely a pečlivě studovaly. Dívky spíše zajímaly kuchyňské pomůcky a ruční práce, kluci prahli po překonávání rekordů a neobvyklých věcí.

Cestou zpátky do tábora jsme to vzali ještě přes krásné venkovní koupaliště. Konečně se táboru splnil jeho sen a od začátku tábora ve velkých pařácích šli do vody. Ta byla dokonce za poslední tři roky nejteplejší! Po jistých obtížích při tahání dětí zpátky z vody jsme přijeli hned na večeři. Večerním programem byly letecké dny čtyřech chatek, ve kterých dokonce úřadovaly nejstarší dámy. Poslední táborovou hrou před zítřejší akcí „Hledáme ukradenou hodinovou ručičku“ bylo přetahování lanem mezi všemi táborovými oddíly. Se ziskem tří bodů bezkonkurenčně zvítězili žlutí, dva body a místo druhé červení, jeden bod modří, i přes jejich heroickou snahu a poslední zelení bez bodu, kde byli trochu handicapem menší děti a neobratná motivace kapitána Davida Rybáře.  

V celkové tabulce zvítězili modří s 53 body, druzí zelení s 44 body, třetí skončili červení, získali 41 bodů a čtvrtí žlutí vybojovali 38 bodů. Bodové rozestupy byly malé, vyjma prvního modrého oddílu, který se úžasně stmelil a vyhrál díky svému nadšení, bojovnosti a schopnostmi jejich kapitána a zástupce.

Miloš Adamů

Čtvrtek 30. 7. 2020

Předposlední táborový den začal jako obvykle značnou ranní zimou, která po deváté hodině postupně přešla v neskutečné horko. Je to tady jako na Sahaře. Pařáky, nepříjemná zima, kdy ráno kýcháme, smrkáme, stříkáme si do krku a cucáme pastilky. Všichni spíme ve spacáku, ale i tak se ráno klepeme jako ratlíci, kteří lezou z únorové vody.   

Ráno začal na děti padat smutek, návrhy na delší tábor, v nejlepším případě do konce prázdnin, neprošly. Dokonce i Majda Sládková prohlásila, že by zůstala na táboře klidně o tři dny déle! Starším se nechce domů vůbec a u malých by možná většina si tábor také protáhla. Mají ale od nás pokyn předstírat nebetyčnou radost a plakat už od Slatiňan. Vedoucí už poněkud pleteme nohama, nevím, jestli bychom dokázali pobyt protáhnout. Možná, ale s volnějším režimem. Až nás zítra uvidíte, buďte prosím shovívaví. Budeme vypadat jako čerství absolventi Ústavu pro mentální postižení a začínající retardaci. Ode mě prosím očekávejte velmi jednoduchou konverzaci ve stylu „jaké bude počasí“, „jak se máme“ apod.

Dopoledne proběhla aktivita k nalezení ztracené hodinové ručičky. Každý tým vyrazil podle ruličky na jinou stranu tábora s vedoucím jako doprovod. Trasy byly podobné, cca 1,3 kilometru. Měly za úkol nalézt důležité pokyny, což se jim podařilo. Skupina zelených ale dokázala zabloudit nepochopitelně na rovné cestě, přesto do tábora dorazili. Museli nalézt zápalky, text napsaný mlékem, buzolu a svíčku. Vzájemnou spoluprací všech týmů dokázali s drobnými problémy vyluštit text a na druhý pokud pomocí buzoly najít truhlu ze ztracenou hodinovou ručičkou a zásobou bonbónů.

Po obědě nás čekala řeka Oslava, do které jsme šli teprve podruhé! Byla příjemně teploučká, táborníci si ji užili. Po svačině začala oblíbená akce „Hod vajíčkem“. Dvojice si spolu házejí syrová vajíčka, vzdálenost se postupně vzdaluje. Letošní výkony nebyly převratné, duhový tým dospěláků ale zvítězil! Děti se snažily, ale vajíčka se jim rozpadala, kde se dalo. Již umyté vlasy některých dívek musely projít další očistnou kůrou, případně čistit starší oblečení. Tento druh zábavy si necháváme na samotný konec tábora, je to vyvrcholení našich aktivit a pobavení dětí a vedoucích.

Před večeří ještě probíhalo focení celého tábora. Uspíšili jsme ho o celý den, pro větší klid a pohodu. Celý konec tábora byl ukončen slavnostním nástupem, vyhlášením výsledků, předání cen, individuální ocenění a na úplný konec tento rok zvláště oblíbená diskotéka!

Hodnocení tábora je jednoduché. Táborová parta dětí byla lepší než v předchozích roce. Soutěžili s opravdovým nadšením, motivovali se navzájem. Dokonce dokázali povzbuzovat i druhé skupiny, což nás velmi potěšilo. Modrý tým s Anetou a Luckou byl mimořádně nemotivovaný, někdy trochu příliš. Bojovnost byla obdivuhodná. Zelení trochu trpěli horší komunikací mezi veliteli oddílu, snaha byla velmi slušná. Červení byli vedeni skvělou Terezkou a Kájou Nouzákovou. Dívkám ale trochu chyběla větší sehranost, na druhou stranu povzbuzovala s velkou vervou a nadšením. U žlutých se projevil nižší věk Vlajky, chtělo by to ještě vyšší aktivitu jeho zástupce. Tým se ale nikdy nevzdal, což prokázal ve strhující bitvě v přetahování lanem. Celkově byly děti skvělé a pro nás byla radost s nimi pracovat.

Při hodnocení střediska Nesměř docházíme k názoru, že se možná zkusíme podívat na další možnosti. Nesměř je v překrásné přírodě, areál je ale stále stejný. Děti by rády využily táborové koupaliště, více herních prvků, lepší sportoviště apod. Na rok 2022 máme možnost zahájit spolupráci s velmi pěkným střediskem na Vysočině, pro příští rok se budeme po dalších možnostech rozhlížet.        

Vážení rodiče, velmi Vám děkuji za perfektní a jedinečnou spolupráci! Jsem nadšený za Váš mimořádný přístup a také za shovívavost při našich chybách a nedostatcích. Dále velmi děkuji všem na&s